Každoročně zemře v České republice v důsledku domácího násilí v průměru 20 žen. Je to tragické vyústění předchozího dlouhodobého násilí na ženě. Ať má podobu vyhrožování, zastrašování, fyzického násilí. Většinou k vraždě dojde poté, co odejde od násilného partnera, či mu oznámí, že se odejít chystá, či podala žádost o rozvod, nebo jej policie vykáže z bytu. Varovným momentem může být, když násilný partner vyhrožuje sebevraždou. Zhruba 30 procent násilného útoku na ženu, který končí její smrtí, končí i sebevraždou násilného partnera.
Smrt v důsledku dlouhodobého násilí je ale stále občas zlehčování i tím, že bývá v médiích označena pojmem domácí zabijačka, což pochází z policejní hantýrky. Mylně se o ní informuje jako o zločinu z vášně, jako mimořádná ztráta sebekontroly, protože „bol ze ztráty milovaného partnera jej připravil o rozum“. Většina vražd není výsledek náhlého pohnutí mysli, v afektu, ale promyšleného, dlouhodobě připraveného skutku, ROSA centrum pro ženy informovala na semináři pro média a novináře.
Domácí násilí je v médiích, zejména bulvárních, často odůvodňováno slovy on ji tak miloval, nechtěl o ni přijít, byla to velká láska atd. Láska ale nezabijí.
Pokud pracovníci a pracovnice pomáhajících organizací něco v referování o násilí postrádají, pak je to apel, aby oběti, které v násilném vztahu žijí, navíc se svými dětmi, včas vyhledaly odbornou pomoc. Tato rada a uvedení kontaktů není rozhodně snaha o neplacenou reklamu. Apel na včasnou pomoc a kontakt na ni může často zachránit lidský život!
Kde mohou média při referování o domácím násilí pomoci? Nemusí se bát použít při informování pojem domácí násilí místo domácí rvačka, italská domácnost, partnerský konflikt. Mohou se tak zodpovědně podílet na zvyšování povědomí o domácím násilí. Novináři by se neměli bát zveřejnit kontakty na pomáhající organizace, které jsou registrovanzými poskytovateli služeb, není to reklama, je to služba veřejnosti.
Novináři by neměli brát vyšování informovanosti jako reklamu informování, například o
- bezplatnou aplikaci skutečně pomáhajícím obětem Bright Sky,
- zapojení se do kampaní, informování veřejnosti o domácím násilí a formách pomoci,
- vzdělávání ve školách,
- podporovat a navrhovat školení policistů a soudců.
Firmy, které veřejně podporují boj proti domácímu násilí to nedělají z důvodů reklamy, ale z poznání, že domácí násilí je nepřijatelné a dopadá i na ekonomiku firem.
Naskýtá se logická otázka, zda psaní článků, které končí smrtí oběti paradoxně nepřispívá k tomu, že oběť, ze strachu ze smrti, zůstává s násilným partnerem. Tady skutečně záleží na tom, jak se článek pojme. Ten nejhorší konec násilného vztahu by měl být varováním a poselstvím, aby ženy odešly z násilného vztahu včas nebo aby se včas poradily o situaci s těmi, kteří obětem dlouhodobě pomáhají přetnout kruh násilí. Aby nečekaly a nedoufaly v to, že se partner změní.
