Úvodem

 

Koloběh života nejde zastavit. Když se narodíme, potřebujeme péči, poté staráme o děti, o rodinu, pak sami potřebujeme pomoc. O své blízké jsme se v dobách minulých, když celé rodiny žily spolu nebo blízko sebe, starali. Stáří by mělo být spojené s klidem, nadhledem, předáváním životní moudrosti. Ale bohužel často je zcela jiné: smutné a bolestné. Poznamená ho samota, strach, bolest způsobená cizími lidmi, příbuznými i dalšími pečujícími.
Populace stárne a počet lidí nad 65 let věku se zvyšuje. S tím roste i problém týrání a násilí na seniorech, který bývá často před veřejností skrytý. Viditelné jsou jen velmi nápadné a medializované případy. Je potřeba si uvědomit velikost a rozsah problematiky násilí na seniorech a řadu otázek, které toto téma přináší.
Každý se může postavit násilí na seniorech čelem: být všímavý ke svým příbuzným, seniorům v domě, v sousedství. Postavit se proti projevům ageismu ve svém okolí, na sociálních sítích i v médiích.

Násilí na seniorech je jakákoliv forma týrání, které má za následek poškození, zranění nebo ztrátu starší osoby, způsobuje bolest či strach. Násilí začíná znevažováním, ztrátou respektu, okřikováním, ponižováním, omezováním, přikazováním a pokračuje nevědomým zanedbáváním, ekonomickým zneužíváním (zneužívání majetku a finančních prostředků seniora, upírání práva přístupu k vlastním financím, vynucování změny závěti). To posléze může vést až k otevřenému násilí. Násilí na seniorech zahrnuje ztrátu nezávislosti, domova, celoživotních úspor, důstojnosti a bezpečí, zdraví i života. Násilí je ale i zanedbávání péče třetí osobou (neposkytování stravy, čistého oblečení, upírání zdravotní péče a hygieny).

Domácí násilí je naučené chování mezi blízkými lidmi.  Násilí je samostatným či opakovaným aktem. Agresor jedná z pozice moci, kdy senior je na něj odkázán, má strach. Bohužel, senioři jsou často osamocení, nemocní, bezradní, vystrašení, závislí na pomoci, velmi důvěřiví, a proto mohou být lehce oběťmi násilí. Násilím je i nedostatek péče, kde je s důvěrou očekávána a tak jak od členů rodiny nebo personálu lůžkových zařízení pro seniory. Příbuzní, ale i personál sociálních a zdravotních služeb, který necitlivým přístupem zanedbává úmyslně či z nedbalosti péči o seniora, se stávají  pachateli násilí. Pachateli násilí mohou být známí, synové, dcery, vnuci, nebo další osoby poskytující péči. Ohrožen domácím násilím je pak prakticky kdokoliv. Více jsou ohroženy osoby izolované, bez sociálních kontaktů, se zdravotními indispozicemi, závislé na péči.

Násilí na seniorech je jakákoliv forma týrání, které má za následek poškození nebo ztrátu starší osoby. Osobní ztráty spojené s  týráním mohou být zničující. Zahrnují ztrátu nezávislosti, domova, celoživotních  úspor, zdraví, důstojnosti a bezpečí.

V ČR stoupá počet odkrytých případů týraných seniorů a v každém druhém případě jsou agresory jejich potomci. Děti nebo vnoučata psychicky, ale i fyzicky týrají seniory. Až čtvrtina osob vykázaných ze společného bydliště, se dopouštěla mezigeneračního násilí na starém člověku. Mnoho obětí v seniorském věku si přitom svůj problém neumí přiznat, nebo se ze studu či ze strachu z pomsty bojí vyhledat odbornou pomoc. Podle odhadů každý třetí až pátý senior je v ČR potenciální obětí některé z forem násilí. Senioři jsou velmi zranitelnou skupinou. Nevědí jak se bránit, nají strach o násilí hovořit, protože agrese násilné osoby by rostla,  berou jej jako samozřejmost nebo dokonce své selhání (pokud je týrají vlastní děti), které je pro ně paradoxně horší, než týrání.

Kdo jsou pachatelé? Pachatelé mohou být známí, synové, dcery, vnuci, nebo další osoby poskytující péči.

Kdo je ohrožen? Prakticky kdokoliv. Více jsou ohroženy osoby bez sociálních kontaktů, se zdravotními indispozicemi, závislé na péči.

[/fusion_text][/fusion_builder_column][/fusion_builder_row][/fusion_builder_container][fusion_global id=“4054″]