Moje pocity

Toto některé děti řekly o násilí:

„Děti se kvůli tomu cítí smutné a rozrušené, ale oni předstírají, že je všechno v pořádku.“

„Cítíš se mizerně a sám.“

„Cítíš se zdrcený a vystrašený, že bude máma zase zraněná.“

 

S násilím se může setkat každý. Být u situace, kdy byla maminka zbita nebo jí táta nebo partner nadával a urážel, je velmi těžké. Možná nevíš, jak se zachovat a jsi zmatený/á, hlavně pokud se násilí dopouští někdo, koho máš rád/a a koho má ráda i maminka.

Když zažíváš ve své rodině domácí násilí, máš různé pocity, cítíš se:

  • Smutný/á a tichý/á
  • máš strach o mámu
  • jsi vystrašený/á
  • zmatený/á
  • unavený/á
  • rozzlobený/á
  • osamělý/á
  • zbytečný/á
  • bojíš se, protože už jsi byl také zraněn/a

Může také:

  • být pro tebe těžké usnout
  • můžeš mít potíže se školou a učením
  • můžeš si myslet, že se s jinými dětmi doma zachází lépe
  • mít více problémů doma i ve škole

Je normální mít takové pocity, pokud u vás doma dochází k domácímu násilí.

Projevte své pocity.

Je důležité začít si uvědomovat své pocity – ty dobré i špatné. Lásku, vztek, strach, smutek… Své pocity se naučte pojmenovat a dávejte je najevo, i když se to může zdát těžké. Zadržování pocitů uvnitř vede k napětí, které narůstá a může být zraňující.