Násilí není nikdy v pořádku. Nikdo si nezaslouží, ať je jakýkoliv, aby byl týrán a ponižován, aby měl strach.
Násilí je, když druhému způsobujeme bolest, urážíme ho, snažíme se v druhém vyvolat pocit, že je hloupý a nešikovný, opakovaně ho zraňujeme, vyvoláváme v něm strach, nutíme ho dělat věci, které dělat nechce, nebo se u nich necítí dobře.
K domácímu násilí obvykle dochází mezi dospělými, kteří spolu žijí. Ale může k němu dojít i poté, co se rozejdou.
Jeden z dospělých (obvykle muž) týrá druhého (obvykle ženu). Muž zraňuje city ženy, vyvolává v ní strach nebo ji uhodí.
Nejsou to vždy muži, kdo zraňuje ženy. Někdy zraní žena muže, k násilí může dojít i mezi dvěma muži a nebo dvěma ženami. Někdy se k týrání přidají i další členové rodiny, často si ubližují děti mezi sebou.
S násilím se může setkat každý. K domácímu násilí v rodině může dojít kdekoliv a kdykoliv. Nejčastěji k němu dochází doma a velmi často o tom ostatní lidé vůbec nevědí. Násilníci nejsou na první pohled zlí a oškliví lidé. Bývají zlí jen doma. Proto často v okolí nikdo tomu, že u vás doma dochází k násilí, nevěří.
Domácí násilí zraňuje i děti. Děti často slyší a vidí, k čemu dochází mezi dospělými v jejich rodině. Někdy se mohou ocitnout i uprostřed násilného boje.