Léto, dovolená, pohoda, klid, to vše k sobě patří. Někdy se ale právě léto, spojované s pohodou změní v prověrku vztahů.
Přispívá k tomu fakt, že partneři, a zejména ti, kteří spolu začínají chodit, začnou během dovolené spolu trávit více volného času než v jiných obdobích roku. Navíc v prostředí, ze kterého není příliš úniku – v chatce, karavanu, hotelovém pokoji. Na dovolené se také ocitnete ať chcete či ne, v partě lidí, které dohromady náhodně dala destinace. Partner či partnerka, tváří tvář novým známým mohou zareagovat překvapivě. Začnou na vás žárlit, nebo naopak, začnou se nadměrně věnovat novým známým. Nebo se začnou v plné míře projevovat dosud skryté a překvapivé známky povahy.
„Najednou jsem si všimla, že ve společnosti, večer na diskotéce, mě nenechá nic říct, prý abych se neztrapnila. Mluví zásadně za nás oba. Je to tak lepší, když držíš pusu, já vím co mám říkat, řekl mi pak v soukromí,“ vzpomíná pětadvacetiletá Drahomíra.
„Plavky šel se mnou vybrat před odjezdem k moři, prý abych neprovokovala. Mohla jsem si koupit je ty, které mi vybral, a ve kterých jsem se mu musela předvést,“ říká třicetiletá Magda.
Léto a nové prostředí prověřuje vztahy, shodují se psychologové. Není proto od věci kromě historických památek či krásy podmořského světa si všímat, jak se chová partner či partnerka. A hlavně, není dobré nad tím, co nám vadí mávnout rukou, se slovy, doma či až se vezmeme to bude jinak, když vás partner či partnerka odbude, že mluvíte nesmysly. Opravdu?
Ďábel se skrývá v detailech, praví stará moudrost. Drobné konflikty, neshody, spory o denní program jsou běžné v každém vztahu. Existují však určité hranice, které hádka o výlet, která může skončit roztomilou usmiřovací večeří, může překročit a signalizovat, že se může jednat o počínající manipulaci, kontrolu a diktát. Které překročí normální partnerské neshody a mohou signalizovat určitý vztahový či partnerský problém či začínající patologii. A jenže mohou v dalších letech postupně přejít až v domácí násilí.
Nic se totiž neděje náhodou a nepřichází náhle jako blesk. Manipulující partner si samozřejmě testuje své operační možnosti, hranice toho, co partner snese, kam až ustoupí, co je druhý či druhá schopná akceptovat.
Zprvu roztomilé drobnosti, které si můžeme vyložit jako malou žárlivost, totiž někdy mohou přerůst v jevy, které už roztomilé a příjemné nejsou a časem mohou přerůst v omezování, diktát či násilí. Hranice pozornosti, žárlivosti se pomalu posouvají, potvrzují psychologové.
„Nejdříve jsem se smála, když mi partner vyčítal, že se po mně dívají ostatní muži, se smíchem jsem mu říkala, máš štěstí, že si s tebou začala taková kočka jako já. Pak už mi ale začalo vadit, že jsme se chodili koupat na místa, kde bylo málo lidí. Nebo když jsem měla žízeň, musela jsem s ním ke stánku, abych si prý mezitím s nikým nezačala. Postupně se rozhádal s našimi přáteli, až jsme zůstali sami – prý budeme žít jeden pro druhého. Vrchol přišel, když napadl mého kolegu. Přítel mi najednou začal chodit naproti do práce. Když jsem jednou vycházela s kolegou, já se smála, on mi podržel dveře. Najednou se na nás vrhnul a začal šokovaného kolegu (mimochodem otce dvou holčiček a šťastně ženatého), mlátit. Naštěstí kolega byl silnější, partnera zpacifikoval, a ještě se celé situaci smál. Od té doby ale partner na mě tlačí, ať nechodím do práce. Práci jsem sice uhájila, ale alespoň jsem musela změnit místo, prý aby se na ostudu (ale jeho) zapomnělo.“
Vztah, který je intoxikován násilím a manipulací, nikdy nezačne brutálními zákazy a nařizováním. Tlak partnera, jeho „výchovné snahy“, přicházejí postupně, nenápadně a velmi často s doprovodným logickým zdůvodněním.
Pokud je oběť pasivně přijímá jako fakt, je všechno ze strany násilného partnera v pořádku. Až do té doby, než se ten druhý začne ve vztahu dusit a začne mít pocit, že se ocitl v pasti. Vzepřít se, je ale často složité. Partner začne „neposlušnost“ trestat – citovým vydíráním, když bys mě měla ráda, tak v tomhle nepůjdeš ven. Demonstrativním mlčením, psychickým nátlakem nebo v krajních případech i násilím. Je to přece pro tvé dobro, zní argumenty.
Dobrým signálem je, když se v létě o trávení volných chvil i drobných rozmíškách začneme domlouvat. Prostě se dohodneme, kde je ta schůdná cesta, aby dovolená probíhala bez problémů. Dobré je také ve chvílích klidu, po návratu domů průběh léta si prostě s chladnou hlavou analyzovat. Co bylo krásné, co vám vadilo, co byla nepřijatelné. Varovné znaky není dobré přehlížet.
A nakonec dobrá rada z praxe. „On se změní, až budeme spolu jako manželé.“ „On bude jiný až se nám narodí dítě…“ Zázraky se mohou stávat, ale většinou platí, že negativní stránky, které u partnera zjistíme budou spíše časem bobtnat. Že se změní pod tlakem lásky je mýtus. A to podle praktických zkušeností, velmi nebezpečný.
PhDr. Jiří Vavroň