Historie naší organizace

1993

Počátky organizace ROSA jsou neoddělitelně spojeny s klubem ROSA, který v únoru 1993 založily Marie Vavroňová a Zdena Prokopová, v té době sociální pracovnice pražské Rodinné poradny. Byl určen pro osamělé ženy po rozvodu: ty zde získávaly podporu a pomoc při řešení svých problémů, ale také nacházely nová přátelství, jež jim pomáhala srovnat se s nastalou situací a objevit novou náplň času. Velmi brzy se ovšem ukázalo, že členky klubu spíš než samota či potíže s dětmi trápí problém mnohem závažnější: násilí, které se již dříve objevovalo ve vztahu, nebo které začalo během rozvodu. Některou z forem domácího násilí přitom zažívala kolem rozvodu více jak třetina žen. Zakladatelky klubu ROSA náhle byly postaveny před problém, o němž se v té době v České republice mlčelo: neměl své jméno, nemluvilo se o něm na odborných školách, neexistovala literatura. Zdena Prokopová a Marie Vavroňová se proto rozhodly založit nadaci ROSA, jejímž dlouhodobým cílem se stal vznik utajeného azylového domu pro ženy- oběti domácího násilí a jejich děti. Nadace ROSA byla registrována 7.7.1993.
Aby získaly více informací, kontaktovaly holandskou školu sociální práce Hogeschool De Horst z Utrechtu: v září 1993 se uskutečnila pracovní stáž pořádaná touto školou v Driebergenu, Haagu a Amsterodamu. Během ní se pracovnice ROSY dozvěděly více o domácím násilí, ale také se seznámily s formou komunitní práce, do té doby v České republice příliš neprosazovanou. Návštěva Hogeschool De Horst jim především ukázala, že pokud chtějí řešit sociální problém, je nutné zapojit všechny součásti společnosti – státní sektor, místní samosprávu i nevládní organizace.

[hor2]

1994

V roce 1994 ROSA uspořádala projekt Neúplná rodina na sídlišti, zahrnující sociologickou sondu mezi rozvedenými ženami z Prahy 10–Petrovic, současně pokračoval i komunitní klub ROSA. Díky těmto dvěma projektům, které byly podpořeny Nadací Rozvoje občanské společnosti a Ministerstvem práce a sociálních věcí, získala ROSA své první technické vybavení. V dubnu 1994 Nadace ROSA také připravila besedu týkající se situace osamělých žen po rozvodu a násilí v rodině – konala se v Rodinné poradně v Praze a zúčastnily se jí i studentky z holandské školy sociální práce Hogeschool de Horst. ROSA se také obrátila na Magistrát hl. m. Prahy s projektem na vybudování azylového domu pro ženy-oběti domácího násilí. Byla ovšem odmítnuta jednou z úřednic s tím, že domácí násilí u nás neexistuje. A tak ROSA od podzimu 1994 začala mapovat výskyt domácího násilí na ženách a jejich dětech.

[hor2]

1995

Marie Vavroňová a Zdena Prokopová z Nadace ROSA poskytovaly specializované konzultace ženám-obětem domácího násilí. Ke spolupráci se jim podařilo získat i zkušeného kriminalistu, pplk. Bohumila Kocourka, jenž v nejobtížnějších případech neocenitelně pomohl svou radou. Vedle poradenské činnosti stále běžel Klub ROSA, který pořádal průběžná setkání pro ženy. Zásadním momentem roku 1995 se pak stala spolupráce s dalšími neziskovými organizacemi: nadace ROSA iniciovala společně s nadací proFem vznik Koordinačního kruhu prevence násilí na ženách. Mezi zakládající členy patřily dále Gender studies, Elektra a Bílý kruh bezpečí. (BKB se rozhodl časem z Koordinačního kruhu prevence násilí na ženách vystoupit, členem se naopak stala organizace La Strada – prevence obchodu se ženami.) Koordinační kruh také v tomto roce uspořádal první tiskovou konferenci v pražském Národním domě na Smíchově.
V roce 1995 se také na pozvání vysoké školy De Horst zopakovala stáž v Holandsku, tentokrát s větší českou účastí. Nadace ROSA se současně zaměřila na zvýšení povědomí odborníků o domácím násilí: v květnu zajistila první celostátní konferenci sociálních pracovnic z Rodinných poraden, kde seznámila se svou činností, s poznatky o výskytu domácího násilí, ale i se zkušenostmi z Holandska. V listopadu pak za finanční podpory velvyslanectví Nizozemského království uspořádala akci Násilí na ženách, první seminář k domácímu násilí s mezinárodní účastí v Česku: referáty přednesli Dorine van der Ent, koordinátorka projektu Women‘s Abuse, policista K. Komdur z Utrechtu a dále Mjr. Bohumil Kocourek z Kriminální Policie ČR. V listopadu se také uskutečnila tisková beseda Koordinačního kruhu prevence násilí na ženách, díky níž o domácím násilí vůči ženám začala informovat média.
ROSA provedla i první orientační sondu v rodinných poradnách v Praze: za první čtvrtletí roku 1995 byly poskytnuty údaje ze sedmi rodinných poraden, které ukázaly, že 7% žen přiznalo, že zažívá fyzické násilí od svých partnerů. Marie Vavroňová, předsedkyně nadace ROSA seznámila s touto sondou poslance Parlamentu ČR. Druhá sonda, probíhající od ledna do listopadu, byla zaměřena na Centrální Poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Praze 2, kde zakladatelky ROSY pracovaly a poskytovaly přímé specializované poradenství obětem domácího násilí – ze 813 žen a 335 mužů 11% žen zažilo hrubé fyzické násilí, 0,4 % mužů pak uváděly psychické násilí.

[hor2]

1996

ROSA, jež byla stále provozována pouze 2 dny v týdnu a plně na dobrovolné bázi, po celý rok poskytovala sociálně-právní poradenství pro ženy-oběti domácího násilí. Vedle klientek Klubu ROSA jejich službu využilo 40 žen. Pracovnice ROSY se také stále častěji účastnily jakožto lektorky různých seminářů a školení. V prosinci se za podpory nadace proFem a Nadace Rozvoje občanské společnosti uskutečnila stáž po německých azylových domech. ROSA se také jako člen Koordinačního kruhu prevence násilí na ženách podílela na pořádání celostátní konference „Domácí násilí – záležitost nikoli soukromá“. Zde představitelky ROSY seznámily přítomné se svou sociologickou sondou o násilí na ženách v rodině. ROSA také připravila text pro brožurku „Domácí násilí – jak se bránit“ (vydala ji nadace proFem).
Objevily se i první odborné práce k otázce domácího násilí. V brožuře Acta Universitatis Carolinae, Iuridica 3-4/1996 „Právní postavení žen v České republice“ je také citována dílčí statistika ROSY (Z 813 klientek manželských poraden bylo 15,5 % vystaveno hrubému fyzickému a psychickému násilí. Vzdělání agresorů bylo v 31 % základní, v 35 % středoškolské a v 28 % vysokoškolské). Jako jisté memento zde zaznívá citace jedné z klientek ROSY: „Kdybych si mohla vybrat mezi tělesným a slovním týráním, vybrala bych si bití. Po bití jsou alespoň vidět následky, máte důkazy lidé vás politují. Slovní týrání vás sice může dovést k šílenství, ale rány vidět nejsou a nikdo se o vás nestará. Žijete permanentně v hrůze, jakmile klapnou dveře od bytu a vrací se partner.“ ROSA si v tomto roce jasně stanovila své priority: program prevence domácího násilí, přímá pomoc obětem, publikační činnost. Pomoc přímým obětem domácího násilí zůstávala v centru zájmu ROSY, stále důležitější roli ale hrála i prevence. Co se týče publikační činnosti, Rosa se podílela na vzniku sborníku přednášek „Domácí násilí – záležitost nikoli soukromá“ a díky podpoře nizozemského velvyslanectví vydala publikaci „Dneska tě ještě nezabiju“. Byla to první publikace v České republice o násilí na ženách.
ROSA také posílila svou spolupráci s českými neziskovými organizacemi a institucemi i zahraničními subjekty: stále udržovala blízký kontakt se školou deHorst z Driebergenu v Nizozemí, zapojila se do mezinárodní sítě WAVE – Women Against Violence Europe. Její pracovnice také pokračovaly v přednáškové činnosti (ROSA vystoupila s referátem na vídeňském magistrátu, zúčastnila se mezinárodního semináře v Bělehradě, semináře k sexuálnímu násilí v Humenném nebo setkání místostarostů, neziskových organizací a sociálních pracovnic na OU Praha 10 ). V listopadu se Rosa v rámci Koordinačního kruhu prevence násilí na ženách zúčastnila i slyšení v Senátu k tématu násilí na ženách. V té době se ale projevila i řada překážek, které komplikovaly rozvíjející se činnost ROSY. Stále se nedařilo získat podporu ze strany státu, navíc vedení Poradny pro rodinu a manželství nadaci, která na sebe strhávala stále více pozornosti, požádalo, aby si hledala jiné prostory (aby nebylo porušeno vnímání poradny jakožto nestranné instituce). ROSA také musela čelit stálé nedůvěře odborné veřejnosti vůči domácímu násilí. Přes tyto problémy se ROSE podařilo vytrvat: díky podpoře Městského úřadu Prahy 4 získala nebytové prostory v Podolské ulici. ROSU sice čekala náročná adaptace, našla ale prostory, které zůstaly sídlem na dlouhou dobu.

[hor2]

1998

V únoru 1998 bylo otevřeno Informační a poradenské centrum pro osamělé ženy po rozvodu a oběti domácího násilí v Podolské 242/25, Praha 4. Po uspořádání tiskové konference o otevření centra informovala celá řada médií – ukázalo se, že média začala mít o problematiku větší zájem. Poradnu navštívilo v tomto roce 62 nových klientek. Nejmladší přitom bylo 18 let, nejstarší 73 let. ROSA pokračovala i ve svém úsilí informovat odbornou veřejnost a přitáhnout pozornost státní správy. Představitelky ROSY tak vystoupily na IX. odborné konferenci Společnosti sociálních pracovníků v Prachaticích, organizovaly semináře pro studenty pražské právnické fakulty. ROSA také přednášela na semináři v Senátu Parlamentu ČR: cílem setkání bylo přitáhnout pozornost k nedostatečné legislativní ochraně obětí domácího násilí. Málo politiků si uvědomovalo například fakt, že oběť domácího násilí musela být minimálně sedm dní v pracovní neschopnosti, aby bylo napadení posuzováno jako trestný čin. Navíc bylo třeba, aby poslanci a senátoři uznali kritický nedostatek azylových zařízení (v této době neexistoval žádný azylový dům specializovaný na pomoc obětem domácího násilí).
V květnu 1998 se ROSA společně s Koordinačním kruhem prevence násilí na ženách podílela na podání Petice za zákonné ošetření problému násilí na ženách v české společnosti v souladu se zákonem 85/1990Sb. V říjnu 1998 tak na veřejném slyšení k petici Rosa předala požadavky: upravit paragraf 163a trestního řádu, jímž se vyžadoval souhlas oběti se zahájením trestního stíhání, a zavedení možnosti vykázání násilníka z domu či jeho zákazu přiblížení k oběti.
V roce 1998 došlo ještě k jedné důležité změně: v souladu se zákonem o nadacích požádala správní rada nadace ROSA o zrušení nadace a současně požádala o registraci jako občanské sdružení.  Dne 30. října 1998 byla organizace ROSA zaregistrována jako občanské sdružení. V roce 1998 se také ROSE podařilo získat patro činžovního domu v Praze. Koncem října byly zadaptovány 4 pokoje pro ženy- oběti domácího násilí a jedna společenská místnost. ROSA začala také vydávat svůj Bulletin. Občanskému sdružení se na druhou stranu stále nedařilo získat peníze na provoz, díky podpoře nizozemského velvyslanectví bylo ale vybaveno centrum v Podolské ulici počítačem a kopírkou, Výbor dobré vůle zase poskytl prostředky na zakoupení ledniček pro azylové pokoje.

[hor2]

1999

V roce 1999 ROSU navštívilo 112 nových klientek, obětí domácího násilí. K opakovaným konzultacím docházelo 106 žen. V provozu byl i  SOS telefon 602 246 102, na němž ROSA poskytla 300 konzultací pro ženy z celé ČR. Azylové ubytování využilo 14 žen a 15 dětí.Díky grantu Open Society Fund probíhala v roce 1999 terapie pro ženy formou skupinových setkání – bioenergetické cvičení probíhalo půl roku pod vedením   PhDr. Yvonny Lucké a Marie Vavroňové,  následně skupinu vedly zakladatelky ROSY Marie Vavroňová se Zdenou Prokopovou.
Uskutečnila se i řada akcí zaměřených na širokou či odbornou veřejnost. Osmého března 1999 vystoupila Marie Vavroňová, zakladatelka ROSY, s dalšími aktivistkami z Koordinačního kruhu prevence násilí na ženách v diskusi v pražském klubu ROXY na téma: “Jsou ženská práva skutečně lidská práva?“ Diskuse se zúčastnil i velvyslanec EU v ČR Ramiro Cibrian. V květnu zorganizovala ROSA s Městským centrem sociálních služeb pod záštitou náměstka primátora hl. m. Prahy mezinárodní konferenci k problematice domácího násilí v Muzeu policie. Zakladatelky sdružení se zúčastnily i konference „Intolerancia II – násilie páchané na ženách“ v Bratislavě, Marie Vavroňová také odjela na Mezinárodní konferenci o postavení žen ve světě, která se konala ve švédském Orebro.
Mezi zajímavé události patřil i projekt akademického malíře Jiřího Černického na pražské Staroměstské radnici: výstava Modřinové květy o domácím násilí byla připravená ve spolupráci s o.s. ROSA. Ačkoliv ROSA sklízela úspěchy, podpora ze strany státu byla minimální. Pracovnice ROSY tak svou činnost vykonávaly po své pracovní době v Rodinné poradně (sdružení  se podařilo získat granty, např. od OSF, ty ale byly určeny buď na vybavení,  nebo  na zajištění  terapeutických skupin).

[hor2]

2000

V roce 2000 přišlo 111 nových klientek, kterým bylo poskytnuto 205 opakovaných konzultací. Prostřednictví S0S linky bylo poskytnuto 600 konzultací.  Utajený  azylový  pobyt využilo v roce 2000  dalších   12 žen a 11 dětí.  Dobrovolný tým ROSY se v tomto roce podstatně rozšířil: v roce 2000 se skládal ze 2 socioterapeutek, zdravotní sestry, psycholožky, psychiatričky, právničky, kriminalisty, novinářky a socioložky. Tým byl také neustále proškolován (vybrané pracovnice se zúčastnily výcviku pořádaného sítí Wave ve Stroblu v Rakousku – jednalo se o školení trenérek pro domácí násilí). V roce 2000 mimo jiné výrazně narostl i počet přednášek, které ROSA pořádala např. pro studentky zdravotních škol, pracovnice krizových center, zdravotníky apod. Neustávaly ani akce zaměřené na změnu legislativy.
O.p.s. proFem a ROSA podaly podnět Radě vlády pro lidská práva k řešení paragrafu 215 tr. z. “týrání osoby svěřené do péče“ na úpravu „týrání osoby svěřené a osoby blízké“.  V listopadu proFem a o.s. ROSA také zveřejnily prohlášení   k 25. listopadu, Mezinárodnímu dni proti násilí na ženách, v němž poukázaly na fakt, že jednotlivé dílčí návrhy neziskových organizací jsou zamítány potřebou „komplexního řešení“, to je ale stále odsouvané.

[hor2]

2001

Do poradny přišlo 96 nových klientek, kterým bylo poskytnuto 263 opakovaných konzultací. Na lince bylo zodpovězeno 930 hovorů, v azylovém domě ROSA bylo ubytováno 12 žen a 11 dětí. V rámci prevence násilí v lednu  2001 se představitelky o.s. ROSA zúčastnily odborného semináře pro poslance Parlamentu, důležitá byla i školení profesionálů (opět se uskutečnily přednášky pro studentky zdravotnických škol, zdravotní sestry, ale také pro profesory a inspektory škol). V listopadu byla společně s o.p.s. proFem a nadací Fridricha Eberta zorganizována mezinárodní konference „Domácí násilí – Staré problémy, nová řešení“. Proběhla v reprezentačních prostorách Poslanecké sněmovny pod záštitou místopředsedy vlády Vladimíra Špidly a zúčastnilo se jí více než sto představitelů státní správy, městských a místních úřadů, rodinných poraden a představitelů neziskového sektoru z celé České republiky.
ROSA se více zaměřila na otázku dětí, svědků domácího násilí: sociologická sonda ze vzorku výpovědí 90 žen totiž odkryla, že děti byly svědky  domácího  násilí v 83,3% rodinách. ROSA aktivně vystupovala v médiích, také začala připravovat web www.rosa-os.cz. Přestože objem práce stále narůstal, veškerá činnost byla poskytována na dobrovolné bázi, ve volném čase aktivistek o.s. ROSA.Provoz centra (energie, vybavení apod.) byla zajištěna sponzorsky od firem (Delloite a Touche, Daewoo Avia), International Women’s Association Prague a drobných  dárců. Městská část poskytla finance na činnost Azylového domu, školení se uskutečnila díky Open Society Fund. Z  časových a kapacitních důvodů ale ROSA musela dočasně ukončit činnost Klubu ROSA.

[hor2]

2002

Během roku přišlo 127 nových klientek. V azylovém domě využilo útočiště 9 žen a 12 dětí, na SOS telefonu bylo poskytnuto 780 intervencí pro ženy z celé ČR. V roce 2002 byla zpracována sociologická sonda na základě podrobných výpovědí a dotazníků 114 žen. Ukázalo se, že 78 žen přiznalo surové bití manželem, 13 žen bylo zbito v těhotenství. Děti byly svědky domácího násilí v 84 % rodin. ROSA pokračovala v přednáškové činnosti pro odborníky, ale i pro širokou veřejnost.  V červnu až listopadu se v rámci spolupráce s AdvoCats for Women uskutečnilo školení pro sociální pracovnice (z Prahy, Plzně, Pardubic, Karlových Varů, Ústí nad Labem), v rámci projektu organizace Člověk vtísni se zase uskutečnily přednášky pro studenty gymnázií. V lednu 2002 ROSA vydala publikaci Domácí násilí a jak se proti němu bránit.
Prostory centra v Podolské ulici byly při letní povodni zasaženy v srpnu a září 2002 spodní vodou. Byla nutná adaptace (oprava zdiva, výměna podlahových krytina pod.), která se uskutečnila i za podpory Nadace Civilia.  V roce 2002 pak patřilo zvláštní poděkování paní Kláře Nademlýnské, která poskytla ROSE výtěžek z akce akcí „Módou proti násilí“, a také Mileně Passeri ze STUDIODUE s.r.o. za materiální pomoc, dárky ženám a jejich dětem.

[hor2]

2003

V roce 2003 se na ROSU obrátilo 156 nových klientek, na SOS linku se obrátilo 1333 žen. Azylové ubytování využilo 12 žen a 11 dětí. Rosa začala adaptovat byt 1+1 na sídlišti (grant Velvyslanectví Kanady v ČR). Jednou z nejdůležitějších aktivit roku 2003 byla celostátní kampaň proti domácímu násilí, jíž za podpory Nadace Open Society Praha uspořádalo 10 neziskových organizací z různých regionů České republiky. ROSA se stala jejím koordinátorem. Kampaň probíhala hned na několika úrovních: mediální kampaň, průběžné informování médií o otázkách spojených s domácím násilím, jednotlivé akce neziskových organizací, zaměřující se na zvýšení povědomí o tomto jevu. V rámci kampaně byly natočeny tři televizní spoty, které byly díky mediálnímu partnerství vysílány Českou televizí.  Vznikly i tiskové inzeráty, plakáty a samolepky. Důležitou roli hrálo také public relations a úzká  spolupráce s médii, v rámci kampaně byly spuštěny internetové stránky www.stopnasili.cz . Zakončení kampaně, při němž byly v listopadu v Činoherním divadle herečkami Barborou Hrzánovou a Ivanou Chýlkovou čteny výpovědi týraných žen, se setkalo s obrovským zájmem (informace o kampani přinesla všechna hlavní média, v mnohých tiskovinách se akce objevila i na titulní straně). Povědomí o domácím násilí tak díky celé kampani výrazně stouplo, což doložil i zvýšený počet žen-obětí domácího násilí, které se obrátily na jednotlivé organizace, ale i reakce odborné veřejnosti.  Po několika letech úsilí se domácí násilí stalo nedělitenou součástí společenského diskursu.  Mezi aktivity, které ROSA uspořádala v rámci kampaně, patřil projekt Tiché svědkyně v listopadu 2003 v budově poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Při něm byly formou červených soch, které připravil akademický malíř Zdeněk Prokop, připomenuty ženy, zabité svými partnery.
Velmi intenzivní byla v tomto roce publikační činnost ROSY: v lednu byla pokřtěna Viktorií Špidlovou publikace „…Přežila jsem“ v kavárně Louvre na Národní třídě (výpovědi týraných žen). Byla vydána specializovaná skripta pro zdravotníky a pro Policii ČR , publikace na CD disku Azylový dům není jen střecha nad hlavou (určená starostům a pracovnicím azylových domů).  Byl připraven i leták „Domácí násilí – řešení existuje“ pro matky odcházející do azylového domu. V roce 2003 se organizace profesionalizovala: díky grantům mohla rozvíjet svou činnost, takže v organizaci jsou poprvé zaměstnané 3 pracovnice. (ROSA získala granty  od Open Society Fund na kampaň, dále od MPSV,  Magistrátu hl.m. Prahy, městské části Praha 4, MPSV, Kanadského velvyslanectví a fondu Global Fund for Women).

[hor2]

2004

V tomto roce se na ROSU obrátilo díky kampani více žen – 191 nových klientek, kterým bylo poskytnuto 747 odborných konzultací. SOS linka  poskytla konzultaci 1583  ženám. Azylové ubytování využilo 15  žen a 14 dětí. Na podzim 2004 získala ROSA do pronájmu postupně celý třípatrový azylový dům. První patro  domu, které bylo v havarijním stavu bylo následně adaptováno (celkem 18 místností, kapacita byla 9 – 10 žen,  postupně byly místnosti adaptovány). ROSA zároveň zadaptovala v centru Prahy byt 3+1 (díky pomoci IWAP). V roce 2004 stále (byť v omezené míře) pokračovala mediální kampaň. V březnu tak byl na tiskové konferenci promítán film “To všechno z lásky“ režiséra Tomáše Kudrny. Rosa seznámila přítomné (mezi nimiž nechyběla paní Viktorie Špidlová), se sociologickou  sondou, kdy zdůraznila, že děti jsou svědky domácího násilí v 81 %. Byl vyvrácen i předpoklad, že domácí násilí vyřeší samotný odchod oběti od násilníka: celkem 21% žen bylo obětí ze strany bývalého manžela.
Velvyslanectví USA se posléze obrátilo na ROSU s žádostí o spolupráci při zajištění panelové diskuze v dubnu 2004 v Senátu Parlamentu ČR. V programu vystoupil Viliam J. Cabaniss, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec USA a odbornice na problematiku domácího násilí z USA Susan Block a Barbarou Greenberg Missouri.V říjnu se ROSA účastnila ve Vídně konference WAVE – o domácím násilí. V listopadu byl na Václavském náměstí zopakován projekt Tiché svědkyně, připomínající oběti domácí násilí, jež byly zavražděny svými partnery: červené sochy byly vystavené v prosklené vitríně BAWAG Bank.

[hor2]

2005

V roce  2005 se na ROSU obrátilo 197 nových klientek, kterým bylo poskytnuto 621 konzultací, na SOS linku se obrátilo 560 žen. Azylové ubytování využilo 15 žen a 18 dětí. V lednu 2005 byl promítnut  film „Jen se dívej“, režiséra Tomáše Kudrny, který byl natočený ve spolupráci s Rosou a především díky zbývajícím prostředkům kampaně proti domácímu násilí. Psycholožka o.s. ROSA PhDr. Branislava Vargová opakovaně vystupovala v diskusích při promítání dokumentárních filmů k domácímu násilí v rámci přehlídky Jeden svět.  ROSA vydala překlad skript „V našem vlastním zájmu“, od Ellen Pence. Křtu knihy se ujal tehdejší místopředseda vlády Martin Jahn. Publikace se zaměřuje na terapii týraných žen. Pokračovala i přednášková činnost ROSY podpořena Ambasádou USA – proběhlo školení sociálních pracovnic o problematice domácího násilí v několika městech ČR.  Intenzivní byla i spolupráce se zahraničím: PhDr. Branislava Vargová se účastnila setkání s odbornicemi z jedenácti zemí EU ve Vídni, ROSU naopak navštívily pracovnice azylového domu za severní Dakoty. ROSA oslovovala přímo i veřejnost: akce Tiché svědkyně byla tentokrát uspořádána na Jungmannově náměstí.

[hor2]

2006

V tomto roce bez omezení poradenské činnosti probíhaly rekonstrukce v Informačním a poradenském centru ROSA , jejíž cílem bylo zkvalitnit služby. Zároveň v utajeném azylovém domě probíhaly rekonstrukce kuchyní. V tomto roce se na ROSU obrátilo 214 nových klientek, kterým bylo poskytnuto 835 hodinových konzultací, na SOS lince i pevné krizové lince bylo poskytnuto 1399  intervencí. Azylové ubytování využilo 21 žen a 25 dětí. Díky grantu Slowak – Czech Womens Fund byly vytvořeny v nové podobě stránky www.rosa-os.cz a spuštěna přímá internetová poradna: poradna@rosa-os.cz . V rámci projektu Od dobrého úmyslu k dobře praxi bylo vytvoření Interdisciplinárního týmu expertů z různých státních i nestátních organizací. Interdisciplinární tým je realizován na Praze 4 – účastní se ho specialisté : vedoucí odboru obecné kriminality Policie ČR Praha IV, zástupce oddělení přestupků MČ Praha 4, zástupce městské policie, psychiatrička, právnička, oddělení péče o dítě,  ředitelka ZŠ Mendíků a ROSA. Projekt podpořila nadace Open Society Fund. Smyslem projektu byla efektivní pomoc obětem domácího násilí díky spolupráci institucí zapojených do pomoci obětem domácího násilí.
ROSA se zúčastnila za Českou republiku mezinárodního monitoringu násilí na ženách, jež byl součástí projektu National Violence Against Women Monitor za podpory Open Society Institute’s Network Womens Program (NWP) a Minnesota Advocates fot Human Rights a UNIFEM. Jeho součástí byla aktualizace internetových stránek www.stopvaw.org, které slouží jako zdroj informací o problematice násilí na ženách v 31 zemích světa.
Akce Tiché svědkyně se uskutečnila 24. listopadu na Jungmannově náměstí v Praze, o den později, na den proti násilí na ženách, byla věnována mše, kterou sloužil biskup Václav Malý za účasti představitelek ROSY všem ženám – obětem domácího násilí.ROSA se zaměřila v rámci projektu To si dovolit nesmíš na prevenci násilí ve vztazích mladých lidí. Podle výsledků sociologického průzkumu o.s. ROSA mezi studenty ve věku 17 – 22 let již měla každá desátá studentka zkušenost s ponižováním ze strany svého partnera, více než každou desátou dívku již její partner uhodil, 11 procent dívek bylo ve vztahu omezováno.  V rámci projektu byla vydána stejnojmenná publikace, která byla distribuována na pražské střední školy.

[hor2]

2007

Na ROSU se v roce 2007 obrátilo 214 nových klientek, kterým bylo poskytnuto 1445 konzultací, na SOS linku se obrátilo 638 žen. Azylové ubytování pomohlo 29 ženám a 27 dětem. V rámci telefonické krizové intervence (pevná linka : 241432466) bylo poskytnuto 1067 intervencí. Internetová  poradna zodpověděla 275 dotazů. V tomto roce byla ROSA  registrována jako poskytovatel tří  sociálních služeb dle zákona 108/2006 Sb.: odborné sociální poradenství, azylové ubytování a telefonickou krizovou pomoc (SOS linka 602 246 102, linka 241 432 466 a poradna@rosa-os.cz) .
ROSA  zaregistrovala u Ministerstva kultury Zpravodaj občanského sdružení ROSA, zaměřený na problematiku domácího násilí. Projekt ROSY Partnerství proti násilí byl vybrán, aby Českou republiku reprezentoval v Lisabonu na vyhlášení Evropské ceny prevence kriminality. Rosa proškolila 40 městských strážníků, byly vydány nové publikace:  pro děti barevný letáček Jsi doma v bezpečí, a pro rodiče Tátové a mámy, chraňte své děti před násilím. Současně byla spuštěna v nové podobě webová stránka www.stopnasili.cz, jenž v jednotlivých sekcích přináší informace pro jednotlivé skupiny uživatelů, jim přizpůsobenou formou (je rozdělená do sekcí pro děti, které jsou svědky násilí doma, pro mládež s problematikou násilí v prvních vztazích, pro ženy –  oběti násilí a pro odbornou veřejnost. Na projekt upozornila jízda historické tramvaje se siluetami “Tichých svědkyň,“ které symbolizovaly ženy zabité svými partnery (jízda se uskutečnila na Den lidských práv 10. 12.2007).
Pracovnice   o.s. ROSA PhDr. Branislava Marvánová – Vargová  byla za Koordonu  jmenována členkou Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů a zároveň se stala předsedkyní jejího Výboru pro domácí násilí. Zdena Prokopová byla za ROSU jmenována členkou výboru pro domácí násilí. V roce 2007 ROSA zahájila projekt  Finanční řízení, který byl financován ESF  (Globální grant, NROS) . Kromě finančního řízení byla posílena celkově kapacita organizace, která má již devět pracovnic ve stálém pracovním poměru a další spolupracovníky a dobrovolníky.  Od roku 2007 ROSA přešla na podvojné účetnictví. V rámci projektu prošla ROSA úspěšně auditem hospodaření let 2005 a 2006.
ROSA pracovala na překladu Manuálu AWAY FROM VIOLENCE (Women against violence Europe – WAVE) do českého jazyka (v češtině: Cesta z násilí ,  Doporučení pro zakládání a provozování azylových domů pro ženy, oběti domácího násilí). Tento manuál vydala v rámci projektu Daphne WAVE (Rakousko) v 16 jazycích,  je dostupný na    www.wave-network.org . PhDr. Branislava Marvanová Vargová byla nominována a vybrána Ambasádou Spojených států amerických v Praze k účasti v mezinárodním programu Citizen Participation in Democracy, který byl zaměřen na postavení a roli neziskových organizací v demokratickém systému. V rámci programu se setkala se zástupci neziskových organizací, ale i státních institucí v 5 státech USA.

[hor2]

2008

V roce 2008 se  ke vstupnímu pohovoru do poradny dostavilo 232 klientek, kterým bylo poskytnuto  1402 konzultací. Azylové ubytování pomohlo  24 ženám a 33 dětem. Poskytnuto bylo 1 919  telefonických krizových intervencí. V květnu byl úspěšně zakončen projekt Finanční řízení, který výrazně napomohl stabilizaci organizace, ROSA prošla úspěšně závěrečným auditem, který byl zaměřen na účetnictví roku  2007 a na audit finančního řízení organizace. Podle hodnocení Nadace rozvoje  občanské společnosti (NROS) byl projekt realizován v souladu se smlouvou a na vysoké profesionální úrovni.
Díky podpoře Nadace O2 od ledna 2008 byla rozšířena pomoc dětem v azylovém domě formou dětské skupiny pro děti svědky násilí v azylovém domě a herní terapie. V říjnu o.s. ROSA získala další grant od Nadace O2 na pomoc dětem svědkům domácího násilí s projektem „Kouzelná knížka“.  V roce 2008 pokračovaly úpravy v azylovém domě. Projekt prevence kriminality podporovaný Magistrátem hl.m. Prahy byl v roce 2008 zaměřen na učitele pražských základních škol: a to formou školení a manuálu s cílem rozpoznat násilí v rodinách dětí a pomoci jak dětem, tak jejich matkám, případným obětem násilí.
V červenci 2008 zveřejnila ROSA souhrnnou statistiku za čtyři roky: mezi oběťmi domácího násilí jsou nejčastěji zastoupeny  ženy ve věkové skupině 30 – 34 let (téměř čtvrtina žen), středoškolačky. Celých 20 procent obětí, které se obracejí na o.s. ROSA, jsou ženy na mateřské dovolené. Všechny oběti domácího násilí zažívají psychické násilí, s fyzickým násilím mělo zkušenost 90 % obětí domácího násilí. Zarážející, že  15 procent žen je fyzicky napadeno v těhotenství. Děti, které žijí ve společné domácnosti těchto žen, jsou svědky násilí v 94 procentech případů. Bohužel, 40 procent z nich se samo stalo oběťmi násilí ze strany otce či partnera matky: buď přímo a nebo při obraně matky.
ROSA v rámci grantu SCWF  zajistila dotisk a doplnění  knihy  „Od dobrého úmyslu k dobré spolupráci a vytiskla manuál  Cesta z násilí – doporučení pro zakládání a provozování azylových domů pro ženy, oběti domácího násilí. Psycholožka Branislava  Marvánová-Vargová prezentovala činnost utajeného azylového domu ROSA a situaci v ČR v oblasti prevence násilí na ženách v Kanadě na 1.světové konferenci ženských azylových domů (8-11.září 2008).
V listopadu 2008  v rámci spolupráce se zahraniční organizací WAVE připravila ROSA bezplatný  2-denní výcvik s ředitelkou Intervenčního centra Rosou Logar z Vídně:   práce s obětí domácího násilí, standardy bezpečných azylových domů pro ženy oběti domácího násilí.

[hor2]

2009

V roce 2009 se k vstupnímu pohovoru do poradny dostavilo 228 klientek. Nejvíce klientek bylo v rozmezí věku 27 až 65let , kterým bylo poskytnuto 1198  opakovaných konzultací a 82 výkonů  pomoci při uplatňování práv.  Na telefonu bylo poskytnuto 2 180  intervencí. Sociální službu pobytového programu využilo v roce 2009  celkem 18 žen a 22 dětí.  V azylovém domě probíhaly herní skupiny a práce s matkami s menšími dětmi. Azylový dům má v této době kapacitu 33 lůžek v 9 pokojích a 2 pokojích azylového bytu.
V  ROSE  zároveň    probíhal projekt pomoci dětem svědkům domácího násilí. Přímou práci psychologů a sociálních pracovnic formou skupinové a individuální terapie, herní terapie podpořili Ministerstvo vnitra ČR a Nadace O2.  Mohli jsme tak pro děti, které jsou svědky násilí doma připravit dvě terapeutické skupiny  (jedna skupina děti ve věku 6-10 let, druhá skupina děti ve věku 14-15 let).   Proběhlo celkem 22 setkání s dětmi .  V první skupině byly řešeny více otázky bezpečí, násilí v rodině, druhá byla navíc zaměřena i na možné násilí v prvních vztazích.  Kromě přímé práce s dětmi bylo součástí naší práce  za podpory Nadace O2 i  vydání publikace Kouzelná knížka. Ta je určena všem odborníkům, kteří se ve své praxi setkávají s dětmi – svědky či oběťmi domácího násilí. Pomáhá jim totiž seznámit děti s tím, co je čeká u soudu, policie, nebo psycholožky.
Díky projekt STOPNASILI.CZ na školách  podporovaný oddělením Prevence kriminality Magistrátu hl.m. Prahy byli školeni studenti v Praze a byl vydán Manuál pro pedagogy SŠ  Násilí ve vztazích teenagerů  s teoretickou i praktickou částí.ROSA zajistila pod záštitou ČŽL odborný kulatý stůl v Poslanecké sněmovně  na téma „Dětská svědectví násilí“.  Poté 27. října 2009 v rámci kampaně Stop násilí na dětech pod záštitou Úřadu vlády  ČR realizovala  ROSA odbornou konferenci „Násilí v rodině a jeho vliv na děti“, kde se zúčastnilo  100 odborníků a odbornic .

[hor2]

2010

V roce 2010 se k vstupnímu pohovoru do poradny dostavilo 237 nových klientek a 20 dětí, které  docházely opakovaně. Celkem bylo v roce 2010 poskytnuto 2866 konzultací po telefonu či prostřednictvím internetové poradny.  V roce 2010 sociální službu azylové ubytování využilo 19 žena a 25 dětí.  ROSA prošla kontrolou poskytování sociální služby utajeného azylového domu pro ženy, oběti domácího násilí a jejich děti.
Díky spolupráci s týmem mladých českých a německých umělců se podařilo natočit tři televizní spoty, které režírovala mladá režisérka Tereza Pospíšilová. S nimi jsme uspěli v České televizi, díky této spolupráci  se tak podařilo zrealizovat informační kampaň Přijďte včas.  To, že kampaň přispěla k tomu, že oběti násilí našly odvahu začít svůj problém řešit, potvrdil i dvacetiprocentní nárůst klientek, které se po odvysílání spotů začaly na Rosu obracet se svými životními příběhy.
ROSA v  roce 2010 dál navštěvovala střední školy, otevřeně mluvila s desítkami a stovkami mladých dívek a chlapců o tom, jak ve vztazích předcházet problémům s násilím, ale hlavně, jak na něj, pokud se objeví, správně reagovat. Do škol směřovala i CD, která mají upozornit na možná rizika, která hrozí na internetu, ať už jde o kyberšikanu, stalking či zneužití osobních údajů.
ROSA byla  partnerskou organizací v projektu, který koordinoval Austrian Womens Shelter Network/ WAVE (Women Against Violence Europe). Tento projekt se zaměřil na oběti, jimž hrozí vysoké riziko závažného násilí, a  na metody, které k jsou vyhodnocování závažnosti násilí využívány v různých zemích.  V prostorách Parlamentu ČR byla v únoru 2010 pokřtěna Kouzelná knížka. Rosu podpořila i představitelka oscarového filmu Precious Paula Patton.

[hor2]

2011

V roce 2011 jsme zaznamenali nárůst klientek o 25 % – v poradenství  jsme evidovali 294  nových klientek, kterým bylo poskytnuto 4 114  půlhodinových intervencí/výkonů.  Ke konzultacím se nedostavilo 178 objednaných klientek. V roce 2011 jsme zaznamenali nárůst krizových intervencí na linkách o 10 procent a to jak na pevné lince, mobilní lince, ale zejména prostřednictvím internetového – e-mailového poradenství – o 20 %. Prostřednictvím telefonické krizové pomoci bylo poskytnuto 1 283 intervencí na pevné lince, 1 065 intervencí na SOS lince 602 246 102, prostřednictvím mailu 712 intervencí – celkem tj. za službu 3 060 krizových intervencí.
Služba azylového ubytování byla posílena od 1. 10. 2011 o další byt velikosti 1 +kk (2 lůžka), takže služba měla registrovanou kapacitu 35 lůžek.  Azylové ubytování poskytlo pomoc 24 ženám obětem domácího násilí a jejich 33 dětem.  Klientkám (ženám ohroženým na životě násilným partnerem)  i jejich dětem bylo kromě ubytování a možnosti přípravy stravy poskytnuto celkem  3 953 půlhodinových výkonů (konzultace sociálně terapeutické, sociálně právní, psychologické, terénní práce, zprávy k soudům). Pravidelně probíhaly skupiny žen a skupiny dětí (herní, výtvarné).
ROSA získala akreditaci MPSV na vzdělávací programy v oblasti domácího násilí . V roce 2011 ROSA vydala publikací určenou pro studenty: To si líbit nenechám.
Kromě sbírky na účet jsme začali vybírat peníze prostřednictvím DMS. Díky  unikátnímu  projektu radia City Rozsviťte s námi Prahu, kdy se každý mohl stát sponzorem žárovky na pražském vánočním stromě, byl podpořen náš azylový dům ROSA pro  ženy, oběti domácího násilí. Posluchači rádia City odeslali  za 26 dní,    po které akce    trvala,    celkem  5 013 DMS a přispěli na sbírkové konto o.s. ROSA  částkou  135  351,-  Kč.
ROSA se aktivně účastnila přípravy Národního akčního plánu prevence domácího násilí ve Výboru pro prevenci domácího násilí, který působí při Radě vlády pro rovné příležitosti pro ženy a muže. Národní akční plán byl přijat 13.4.2011. ROSA koordinovala činnost intervenčního týmu na Praze 4.  Od roku 2008 není činnost týmu podpořena žádným grantem. Tým se schází pravidelně, v roce 2011 se setkal pětkrát.  Se Zdenou Prokopovou, vedoucí telefonické krizové intervence o.s. ROSA, se mohou každý den setkat čtenáři internetového portálu iDnes, kde vede pravidelně  internetovou poradnu pro oběti domácího násilí.

[hor2]

2012

V roce 2012 se dostavilo do poradny 292 nových klientek. K opakovaným konzultacím v roce 2012 přišlo celkem 802 žen (nárůst o 12% oproti roku 2011), kterým bylo poskytnuto celkem 6 706 intervencí/výkonů. Ve  vztazích 268 klientek v roce 2012 žilo 380 dětí. Z nich 342  (90 % dětí) bylo prokazatelně  svědky domácího  násilí  namířeného na jejich matky. Na telefonických linkách jsme poskytly celkem 3630 intervencí,  což představuje   nárůst  oproti   roku  2011  o 20 %. Službu utajené azylové ubytování využilo v roce 2012 celkem 18 žen a 24 dětí. V říjnu 2012 přijala ROSA na poloviční úvazek pedagogickou pracovnici pro azylový dům. Díky tomu byla školním dětem umožněna vedle skupinových aktivit, individuální práce s dětmi i pomoc s přípravou do školy.
ROSA připravovala mezinárodní tréninkový seminář ve spolupráci se zahraniční organizací  WAVE  Protect II: ”Zlepšování strategií posuzování rizik a managementu bezpečnosti při ochraně žen a dětí ohrožených zvláště závažnými formy domácího násilí “, který proběhl v Praze 3 – 4. září 2012 pro představitelé státních a nevládních organizací. ROSA díky podpoře ČSOB  vydala ROSA  Manuál pro zvýšení finanční gramotnosti žen, obětí domácího násilí. Dne  14.4.2012  se konalo v rámci V-Day Prague International Voice 2012 dvojjazyčné benefiční provedení Monology vagín autorky E.Ensler v češtině a angličtině na podporu  o.s. ROSA za podpory Gail  Whitmore.
V rámci prevence kriminality za podpory Magistrátu hl. m. Prahy ROSA vydala publikaci  Už umím říci NE!, určenou pro nižší stupeň žáků základní školy. Se stejným úsilím jako na mladší žáky jsme se v rámci prevence vrhli na přednášky, semináře, setkávání  a materiály pro seniory v rámci  projektu Umění říci ne.

[hor2]

2013

V roce 2013  se dostavilo do poradny  238 nových klientek  , k opakovaným konzultacím v roce 2013  přišlo celkem 591  žen . Celkem bylo poskytnuto 7050 půlhodinových výkonů  přímé práce s klientkami. Organizace ROSA z důvodů asanace zdiva /provoz centra je v suterénu domu/, injektáže zdiva, malování –  proti i vlhkosti byla uzavřena pro klientky  téměř 20 dní. Tomu odpovídá i pokles plánovaných konzultací v poradenském centru ROSA. Bylo poskytnuto 3158 telefonických krizových intervencí a služby azylového domu pomohly 16 ženám a 19 dětem.
ROSA zahájila novou veřejnou sbírku na dobu neurčitou  od  dubna 2013. Cílem sbírky je zajištění  finanční podpory pro sociální služby poskytované o.s. ROSA obětem domácího násilí.  Podpořit služby obětem násilí je možné zasláním jakékoliv finanční částky na číslo nového sbírkového účtu 2848609349/0800  nebo zasláním dárcovské SMS s textem :    DMS(mezera)ROSA na telefonní číslo 87777.
V rámci prevence ROSA navštěvovala seniory, školila pracovníky v sociální péči a službách.   O preventivní akce ale mají velký zájem i školy. Museli jsme dotisknout pro velký zájem publikaci To si líbit nenechám. Díky podpoře ČSOB je ROSA zapojena do projektu Modrý život, kde se snažíme přes webovou stránku najít další finance pro naše projekty : www.modryzivot.cz .  Zapojili jsme se i do dalšího projektu: www.darujme.cz . Do pomoci ROSE se zapojili i zaměstanci Hewlett Packard.

[top title=“Přejít na začátek stránky“ float=“right“ round=“round“]