Domácí násilí: statistiky, zprávy, studie
Násilí na ženách v České republice
Reprezentativní výzkum násilí na ženách proběhl v roce 2003 v rámci Mezinárodního výzkumu násilí na ženách. Tento výzkum provedl Sociologický ústav AV ČR a Filozofická fakulta UK v Praze. Podle výsledků výzkumu, jehož vzorek tvořilo 1980 respondentek starších 18 let, bylo zjištěno, že 38% žen v České republice zažilo během svého života alespoň některou z forem násilí ze strany svého partnera (současného nebo bývalého manžela / přítele).
Mezi nejčastěji uváděné typy násilného chování patřily facky, kopání, kousání, úder pěstí, vyhrožování fyzickým ublížením, osahávání, strkání, pevné sevření, kroucení rukou, tahání za vlasy. Zkušenost s těmito formami násilí (vyjma osahávání) zmínilo 20%-25% žen.
Co se týče fyzických zranění v souvislosti s násilnými incidenty ze strany partnera, více než 90% žen uvedlo modřiny, 27% řezné rány, škrábnutí, popáleniny, 7% zlomeniny, poranění hlavy nebo mozku a jiná zranění. 41% respondentek uvedlo, že v průběhu incidentu cítily, že je jejich život v ohrožení (Pikálková, 2004).
Mapující studie násilí mezi teenagery, o.s.ROSA, 2006
Občanské sdružení ROSA provedlo v roce 2006 mapující studii, která zjišťovala postoje a výskyt násilí mezi teenagery. Z dotázaného vzorku 200 studentů a studentek ve věku 17-22 let odpovědělo na širokou otázku, zda zažili násilí ve vztahu kladně 7% dívek a žádný chlapec. Při podrobnějším dotazování však 11% dívek a 3,8% chlapců uvedlo, že je partnera/ka uhodil/a a stejné množství dotázaných uvedlo, že byli ve vztahu ponižováni. Tento rozdíl může poukazovat na to, že mladí lidé prvotní signály násilí ve vztahu nepojmenovávají, což může být rizikovým faktorem pro rozvoj dalšího násilí. 21% dotázaných studentů uvedlo, že ví o případu domácího násilí ve svém okolí a 16,2% ví o násilí ve vztahu své kamarádky/kamaráda (Hronová, 2006).
Výsledky statistického šetření u klientek o.s. ROSA za rok 2006
V roce 2006 uveřejnilo občanské sdružení ROSA výsledky statistického šetření, které bylo provedeno mezi 200 klientkami. V této studii byly kromě jiných faktorů monitorovány také jednotlivé formy fyzického násilí. Nejvíce žen se setkalo s opakovaným fackováním (57 % žen), s bitím a ranami pěstmi 48,5 % žen, bití do hlavy a obličeje, hlavou o zeď či nábytek zažilo 24 % žen. Škrceno bylo 25 % žen, zkopáno bylo 23,5 %. Mezi další formy násilí patřilo tahání za vlasy, trhání vlasů, kroucení rukou, polévání a sprchování ledovou vodou, svazování. Jedna žena zažila pokus o utopení ve vaně, další partner připravoval upálení. 15,5% žen bylo bito v těhotenství. K fyzickým útokům přitom docházelo nejčastěji v druhé polovině těhotenství (Hronová, 2006).
Výsledky statistického šetření o dětech, svědcích domácího násilí, o.s.ROSA, 2004
Občanské sdružení ROSA poskytuje dětem, které jsou svědky domácího násilí nejen přímou pomoc, ale věnuje se také monitorování tohoto jevu. V roce 2004 prošlo Informačním a poradenským centrem ROSA 191 klientek. 165 z nich mělo celkem 292 dětí. Svědky domácího násilí bylo 275 dětí (94%). To je o 13% více než v průzkumu o.s. ROSA z roku 2003. Pouhých 17 dětí (6%) podle výpovědí matek nebylo svědky násilí. 7 dětí aktivně bránilo svou napadenou matku a 4 chlapci (nejmladšímu bylo 5 let) volali matce na pomoc policii a lékařskou pomoc.
Celkem 58 dětí (21%) se stalo nejen svědky, ale i oběťmi domácího násilí. Tyto děti byly hrubě a opakovaně psychicky týrány (16 dětí) a fyzicky napadány (4 děti při obraně matky a 36 dětí se stalo přímou obětí). V 17 případech byly bity (rukou, vařečkou, páskem, prknem, flétnou), 7 z nich bylo fackováno, 1 škrceno, 1 zkopáno, 3 byly odhozeny, 1 udeřeno do hlavy.
