Škola a oznamovací povinnost

Pokud získá pracovník školy hodnověrným způsobem poznatky o tom, že někdo připravuje, páchá nebo již spáchal jednání, které lze posoudit jako týrání dítěte, má podle platných zákonů tzv. oznamovací povinnost podle § 167 a 168 trestního zákona. V případě zanedbání této povinnosti nastupuje pro tuto osobu trestní odpovědnost za nepřekažení nebo neoznámení trestného činu.

Oznamovací povinnost

• § 168 trestního zákona – tzv. povinnost oznámit trestný čin
• § 167 tr.z. tzv. povinnost překazit trestný čin

Zákon  rozeznává jednak překažení trestného činu (§167 tr.z.), který je páchán nebo se připravuje a dále neoznámení trestného činu ( §168 tr.z.) již ukončeného protiprávního jednání. Zákon vyjmenovává skutkové podstaty, které je povinností překazit či oznámit a jejich výčet je taxativní.  Mezi vyjmenované trestné činy, které chrání děti patří:
• § 215 týrání svěřené osoby
• § 241 znásilnění
• § 242 pohlavní zneužívání
• § 219 vražda

Překazit trestný čin lze včasným oznámením policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci, ale také každým jednáním, které je způsobilé v konkrétní situaci zabránit dokončení protiprávního jednání (např. fyzickým násilím). Tuto povinnost nemá pouze ten, kdo by s tím měl značné nesnáze a nebo by sebe uvedl v nebezpečí smrti. 

Jakmile se tedy kdokoli ve škole dozví o násilí páchaném na dítěti, pak by toto  jeho oznámení orgánům činným v trestním řízení mělo být bezodkladné, neboť z okolností a podmínek každodenního pobytu dítěte ve škole jsou pracovníci školy mezi prvními, kdož se mohou hodnověrně  a vlastním pozorováním velmi záhy dozvědět o násilí v rodině. Souběžně je povinností školy informovat také orgán sociálně-právní ochrany dětí (blíže k tomu viz níže)

Stíhání pachatele a souhlas poškozeného

• § 163 a 163a trestního řádu

Pro účinnou ochranu dětí jako oběti násilí není vyžadován až na výjimky souhlas s trestním stíháním pachatele. Ustanovení § 163 trestního řádu upravuje, kdy je zapotřebí výslovného souhlasu poškozeného se stíháním pachatele, který je pro dítě osobou blízkou. Zákon v tomto ustanovení taxativně vyjmenovává jednotlivé trestné činy, z nichž se týká násilí na dětech pouze znásilnění dle § 241 tr.z.

Ustanovení §163a trestního řádu zakotvilo  výjimku, podle níž není zapotřebí souhlasu k trestnímu stíhání, pokud je poškozeným nezletilé dítě mladší 15 ti let  ani u taxativně vyjmenovaných trestných činů.

U trestných činů § 215 tr.z.(týrání svěřené osoby),§ 215a tr.z.(týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě) ani § 242 tr.z. (pohlavní zneužívání) není  tak ze zákona  zapotřebí  vůbec zjišťovat  souhlas poškozeného s trestním stíháním pachatele.

Zákon č. 359/1999 Sb., o soc.- právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů

Orgán sociálně právní ochrany dětí zajišťuje zejména ochranu práv dětí na příznivý vývoj a řádnou výchovu a chrání  jejich oprávněné zájmy. Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte (§5).

Každý kdo přijde do kontaktu s dětmi, má právo obrátit se na orgán sociálně právní ochrany dítěte a upozornit na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti, nebo na skutečnosti, že na dětech byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo je podezření ze spáchání takového činu a nebo že děti  jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami (§6 a7)

Školy, školská zařízení a zdravotnická zařízení, popřípadě další zařízení určená pro děti jsou však povinny oznámit orgánům sociálně právní ochrany dětí  skutečnosti, které nasvědčují tomu, že mají ve svém okolí děti, jichž se dotýká shora uvedené charakteristika(§10) a to bez zbytečného odkladu po tom, kdy se o takové skutečnosti dozví.

Co může dělat učitel, pokud má podezření na domácí násilí a zároveň týrání dítěte a rodiče odmítají se školou komunikovat?

• V první řadě by se škola měla snažit komunikovat s obětí domácího násilí a přimět jí situaci v zájmu dítěte řešit – například odkázáním na centra pomoci pro oběti domácího násilí. Ale pokud odmítá rodič komunikovat, má  škola v případě podezření na trestný čin povinnost dát podnět policii, informovat OSPOD – sociální pracovnice může vyšetření dítěte psychologem nařídit. Psycholog ale nesmí dát zprávu o vyšetření učiteli bez vědomí rodičů. Podněty je možné dávat i přímo státnímu zastupitelství a jako oznamovatel žádat, aby byla škola  informována o přijatých opatřeních ve lhůtě do 30 dnů. Škola musí popsat skutečný stav, který je příčinou podezření na trestný čin a samozřejmě vychází z okolností a ze situace, z jaké se o podezření na spáchání trestného činu dozvěděla. Pokud se později trestný čin neprokáže, nemůže být pracovník školy odsouzen za pomluvu. Navíc  OSPOD musí zachovat mlčenlivost o oznamovateli.

Může dítě samo iniciovat svou ochranu?

• Dítě může podle shora uvedeného zákona  požádat o ochranu na svou vlastní žádost.
• Dítě má právo požádat orgány sociálně-právní ochrany, školy, školská zařízení a zdravotnická zařízení o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv; tyto orgány, právnické a fyzické osoby a pověřené osoby jsou povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc. Dítě má právo požádat o pomoc i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte. §8
• Dítě, které je schopno formulovat své vlastní názory, má právo pro účely sociálně-právní ochrany tyto názory svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte. Vyjádření dítěte se při projednávání všech záležitostí týkajících se jeho osoby věnuje náležitá pozornost odpovídající jeho věku a rozumové vyspělosti. Při své činnosti bere orgán sociálně-právní ochrany v úvahu přání a pocity dítěte s přihlédnutím k jeho věku a vývoji tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jeho citového a psychického vývoje.