Policie

Na policii se osoby ohrožené domácím násilím obracejí zejména v situacích eskalace násilí a přímého ohrožení (voláním na linku 158) či v situacích, kdy akutní ohrožení násilím již pominulo a oběť chce podat na pachatele trestní oznámení. Policie bývá přivolána k případům domácího násilí nejen osobou ohroženou, ale i svědky násilí (dětmi či jinými příbuznými), případně sousedy.

Úloha policie v případech domácího násilí spočívá zejména v:

  • intervenci – poskytnutí ochrany oběti;
  • vyšetřování – shromažďování fakt a důkazů;
  • pomoci – zajištění řádné pomoci od jiných organizací.

Činnost Policie České republiky se řídí zákonem č. 283/1991 Sb.

V případech domácího násilí připadají Policii ČR podle § 2 tohoto zákona mimo jiné i následující úkoly:
  • Chránit bezpečnost osob a majetku.
  • Odhalovat trestné činy a zjišťovat jejich pachatele.
  • Konat vyšetřování o trestných činech.
  • Odhalovat přestupky.
  • Vést evidenci a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů.
  • Na základě vyrozumění orgány Vězeňské služby České republiky provádět úkony související s bezprostředním pronásledováním osob, které uprchly z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody.

Na Policii České republiky a policejní útvary má právo obrátit se s žádostí o pomoc každý občan. Policie je povinna pomoc poskytnout v rozsahu své působnosti (§ 43 zákona o Policii České republiky).

Policista je oprávněn v případech domácího násilí přistoupit mimo jiné k následujícím úkonům:
  • Zajištění osoby, která svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život a nebo život nebo zdraví jiných osob nebo majetek.
  • Oprávnění k omezení pohybu agresivních osob.
  • Oprávnění odebrat zbraň.
  • Oprávnění zakázat vstup na určená místa.
  • Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor.
Podle Metodického pokynu ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování a policejního prezidenta ČR, kterým se upravuje postup Policie ČR při oznámení, prověřování a vyšetřování případů domácího násilí, ze dne 10. 9. 2004 je zasahující policista povinen:

Řádně přijmout a úplně zdokumentovat oznámení od volajícího.
• Zajistit bezpečí na místě pro všechny zúčastněné, oddělit od sebe oběť a pachatele.
• Zdokumentovat všechny informace od oběti, pachatele a svědků.
• Popsat vzniklé škody, poškození zařízení atd.
• Zajistit lékařské ošetření oběti.
• Posoudit rizika hrozby opakování se násilí po odjezdu policie.
• Poskytnout základní informace, kam se může oběť obrátit o další pomoc.
Pozornost policie musí být zaměřena na pomoc oběti a zastavení dalšího násilí.

Od ledna 2007 se v souvislosti s pravomocemi Policie České republiky změnil zákonem č. 135/2006 Sb.zákon č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky takto:

Oprávnění rozhodnout o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj § 21a)

(1) Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že dojde k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo zvlášť závažnému útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn toho, kdo je podezřelý z takového jednání, vykázat z bytu nebo domu společně obývaného s ohroženou osobou (dále jen „společné obydlí”), jakož i z jeho bezprostředního okolí. Součástí vykázání je rovněž zákaz návratu do vymezených prostor. Toto rozhodnutí je účinné v okamžiku, kdy bylo prokazatelně sděleno osobě, proti které směřuje. Osoba, proti níž vykázání směřuje (dále jen „vykázaná osoba”), je poté povinna neprodleně opustit místo, na které se rozhodnutí o vykázání vztahuje.
(2) Není-li ten, vůči komu směřuje opatření podle odstavce 1, v době policejního zákroku přítomen ve společném obydlí, je policista takové osobě oprávněn zakázat vstup do společného obydlí, jakož i do jeho bezprostředního okolí, a to i v době jeho nepřítomnosti. Toto rozhodnutí je účinné v okamžiku, kdy se o něm osoba, proti které směřuje, dozví. Osoba, které byl zakázán vstup do společného obydlí, poté nesmí vstupovat na místo, na které se toto rozhodnutí vztahuje.
(3) Rozhodne-li policista o vykázání osoby ze společného obydlí nebo o zákazu vstupu do něj podle odstavce 1 nebo 2 (dále jen „vykázání”), vždy specifikuje prostor, na který se tato omezení vztahují, a stanoví rozsah bezprostředního okolí společného obydlí. O takto stanoveném prostoru je policista vykázanou osobu povinen poučit. Územní rozsah vykázání se určí podle míry požadavku účinné preventivní ochrany osoby ohrožené útokem podle odstavce 1 (dále jen „ohrožená osoba”).
(4) Pokud je vykázání spojeno s ohrožením provozu objektu nebo znemožněním výkonu zaměstnání vykázané osoby podle zvláštního zákona, je o této skutečnosti třeba bezodkladně vyrozumět zaměstnavatele nebo provozovatele objektu, který přijme příslušná opatření k náhradnímu zajištění provozu objektu.
(5) Při provádění úkonů souvisejících s vydáním rozhodnutí o vykázání je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby, ledaže hrozí nebezpečí z prodlení.
(6) O provedených úkonech a opatřeních sepíše policista neprodleně úřední záznam.
§ 21b)
(1) Rozhodnutí o vykázání se vydává bez projednání věci a z úřední povinnosti, přičemž souhlas ohrožené osoby se nevyžaduje.
(2) Rozhodnutí o vykázání se písemně vyhotoví do 24 hodin od vstupu policisty do společného obydlí. Vyhotovené rozhodnutí se v opise doručí vykázané osobě a ohrožené osobě. Opis rozhodnutí o vykázání doručí policista do 24 hodin od jeho vydání spolu s opisem úředního záznamu podle § 21a odst. 6 příslušnému intervenčnímu centru; v případě, že ve společném obydlí, na které se rozhodnutí o vykázání vztahuje, žije nezletilá osoba, doručí se opis rozhodnutí o vykázání spolu s opisem úředního záznamu ve stejné lhůtě též příslušnému orgánu sociálně právní ochrany dětí.
(3) Opravným prostředkem proti rozhodnutí o vykázání je odvolání, které nemá odkladný účinek.
(4) Při vydání rozhodnutí o vykázání se postupuje, nestanoví-li tento zákon jinak, podle správního řádu.
§ 21c)
(1) Rozhodne-li policista o vykázání, vyzve vykázanou osobu, aby mu vydala všechny klíče od společného obydlí, které drží, a vykázaná osoba je povinna klíče vydat. Policista zároveň poučí vykázanou osobu o následcích neuposlechnutí takové výzvy. Policista je dále povinen umožnit vykázané osobě, aby si nejpozději při výkonu rozhodnutí o vykázání vzala ze společného obydlí výlučně věci sloužící její osobní potřebě, osobní cennosti a dokumenty, a ve lhůtě do 24 hodin od výkonu rozhodnutí o vykázání pak další osobní věci a věci nezbytné pro její podnikání nebo výkon povolání.
(2) Vykázané osobě poskytne policista informace o možnostech jejího dalšího ubytování a v souvislosti s tím i nezbytnou součinnost. Policista je povinen vykázanou osobu poučit o jejím právním postavení, o jejích právech a povinnostech a o dalším možném postupu ve věci. Za tímto účelem policista vyžádá od vykázané osoby adresu pro doručování.
(3) Ohroženou osobu poučí policista o možnosti podání návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu a o možnosti využití psychologických, sociálních nebo jiných služeb v oblasti pomoci obětem násilí. Policista poučí ohroženou osobu i o následcích vyplývajících z uvedení vědomě nepravdivých údajů, k nimž policista při rozhodování o vykázání přihlíží. Je-li toho třeba, přivolá policista ohrožené osobě nezbytnou lékařskou pomoc.
§ 21d)
(1) Vykázání, o kterém bylo rozhodnuto podle § 21a odst. 1 nebo 2, trvá po dobu 10 dnů ode dne vydání rozhodnutí. Tuto dobu nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby.
(2) Podáním návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu v průběhu vykázání se lhůta uvedená v odstavci 1 prodlužuje až do pravomocného rozhodnutí soudu o tomto návrhu.
(3) Policista je povinen ve lhůtě do 3 dnů od vydání rozhodnutí o vykázání provést kontrolu, zda rozhodnutí o vykázání dodržuje vykázaná osoba i ohrožená osoba. O provedené kontrole sepíše policista úřední záznam.
Praxe ukazuje, že pro efektivní implementaci nové pravomoci vykázání pachatele domácího násilí je nezbytné proškolování policistů a také možnost přístupu policistů do databáze, ve které by byly vedeny záznamy o zásazích policie v případech domácího násilí a na základě které by zasahující policista mohl vyhodnotit strategii zásahu a možnost vykázání s ohledem na předcházející útoky.
Pilotní projekty ze zahraničí ukazují jako velmi efektivní zakládání specializovaných jednotek pro případy domácího násilí. Policisté pracující v těchto jednotkách jsou detailně proškoleni v problematice domácího násilí a efektivních intervencích a tím je i zajištěna vyšší ochrana obětí a úspěšnější postihování pachatelů.

Účinná pomoc obětem DN

Má-li být pomoc obětem domácího násilí kvalitní a účinná, je třeba dodržet základní pravidla:
  1. Hlavní prioritou by mělo být zajištění bezpečí oběti.
  2. Policie by v žádném případě neměla shledávat oběť odpovědnou za násilí. Násilné činy jsou trestné a podle toho se musí posuzovat. Pro násilí není žádná omluva – pachatelé musejí převzít zodpovědnost za své chování.
  3. Policie by neměla podceňovat závažnost případů domácího násilí.
Práce s obětí domácího násilí by měla vycházet z těchto pravidel:
  • je třeba reagovat co nejrychleji na telefon oběti;
  • je nutné zajistit bezpečnost ženy a dětí, myslet přitom ale i na vlastní ochranu;
  • je třeba zajistit krizovou intervenci a lékařskou pomoc;
  • oběti a pachatelé musejí být vždy vyslýcháni odděleně;
  • policista by měl vyhodnotit situaci a je-li k tomu patřičný důvod (vyhrožování zabitím, má doma střelnou zbraň), zatknout pachatele;
  • v případě zranění by měla policie zajistit doprovod oběti na pohotovost;
  • policie informuje oběť násilí o jejich právech a možnostech;
  • policejní intervence a výslech skončí sestavením bezpečnostního plánu (to zahrnuje i poskytnutí kontaktu na krizová centra, specializované organizace, azylová zařízení atd.);
  • policisté by měli zapsat záznam o tom, co se stalo (a uschovat tyto záznamy pro případ, že žena podá trestní oznámení, a v takovém případě je k němu přiložit);
  • chce-li žena opustit byt, mohou ji policisté podpořit – např. počkat až si zabalí nejdůležitější věci;
  • musí-li se žena vrátit do bytu pro důležité osobní věci a má strach z násilníka, policie by ji měla doprovázet;
  • posoudí-li policie násilný čin jen jako přestupek, postoupí ho příslušnému přestupkovému oddělení na obecní úřad či městkou část příslušného obvodu.
Zásah v případě domácího násilí může být nebezpečný a může ohrozit i samotné policisty- proto je dobré, mohou-li provést určitý ODHAD NEBEZPEČÍ.
Pokud v dané rodině již zasahují poněkolikáté, mohou jim posloužit dosavadní informace (je vhodné vést si o nich záznamy):
  • historie týrání (zda již k týrání docházelo a v jakých formách);
  • frekvence a závažnost zranění;
  • používání zbraní;
  • chování ohrožující život;
  • drogy;
  • násilník je agresivně žárlivý;
  • týrání dětí;
  • období kolem rozvodu;
  • konflikty kvůli dětem;
  • výhrůžky sebevraždou;
  • obecně násilnické chování.

Pokud policisté tyto informace nemají dopředu k dispozici, měli by je získat při zásahu od oběti (při odděleném výslechu se např. dotázat, zda má pachatel v bytě zbraň apod.).

[top title=”Přejít na začátek stránky” float=”right” round=”round”]